|
|
Transformations in the Interpretation of Music Folklore: From the Protection of Everyday Culture to the Emergence of a Music Genre (Using the Czech Republic as a Case Study)
Uhlíková, Lucie ; Pavlicová, M.
From the 1960s onwards, efforts began to develop in Czech ethnology, which gradually began to include folklore manifestations in their second existence in professional research. The field of folklorism sometimes overlapped with the existence of folk traditions, sometimes built on them, and sometimes was only inspired by them to varying degrees. The distinction in such defined categories was not easy even in the past, and with the increasingly rapid development of society, it became blurred in the general consciousness. Within this scope, a contemporary broad music genre, music folklore, has emerged that is not easy to define in terms of content. In this paper, the authors outline its historical formation, show model moments of its development, and deal with its polyfunctionality: many collectives present themselves not only on stage (together with dancers) and in concert settings (independently), but also participate in local ethno-cultural traditions, dance parties, family celebrations (weddings, birthdays), and commercially focused events. To illustrate this, the paper uses archival source material, and field research based on interviews with selected musicians.
|
|
|
Proměny interpretace hudebního folkloru: od ochrany každodenní kultury po vznik hudebního žánru (na příkladu České republiky)
Uhlíková, Lucie ; Pavlicová, M.
Od 60. let 20. století se v české etnologii začaly rozvíjet snahy, které postupně začaly zařazovat projevy folkloru v jejich druhé existenci do odborného výzkumu. Oblast folklorismu se někdy překrývala s existujícími lidovými tradicemi, někdy na ně navazovala a někdy se jimi pouze v různé míře inspirovala. Rozlišení v takto vymezených kategoriích nebylo snadné ani v minulosti a s příchodem stále rychlejším vývojem společnosti se v obecném povědomí rozostřilo. V tomto rámci vznikl současný široký hudební žánr zakořeněný v hudebním folkloru, který není snadné obsahově vymezit. Příspěvek nastiňuje průběh jeho historického formování, ukazuje modelové momenty jeho vývoje a zabývá se jeho polyfunkčností: mnoho kolektivů se prezentuje nejen na jevišti (spolu s tanečníky) a v hudebních pořadech. koncertním prostředí (samostatně), podílí se ale také na místních etnokulturních tradicích, tanečních zábavách, rodinných oslavách (svatby, narozeniny) a komerčně zaměřených akcích. akce. K ilustraci popsaných faktů článek využívá archivní pramenný materiál a terénní výzkum založený na základě rozhovorů s vybranými hudebníky
|
|
|
Nové cesty k nedávné hudbě: Archivy, dokumentační centra a muzea vztahující se k české populární hudbě
Opekar, Aleš
Článek přináší souhrnný pohled na problematiku dokumentace historie populární hudby v současné České republice. Po historickém úvodu, nastiňujícím širší historický kontext domácí situace a stručný kontext situace v zahraničí, autor představuje nové instituce, většinou neziskové organizace, které začaly vznikat po roce 1989 s cílem sběru, archivace a zpřístupnění archivních materiálů vypovídajících o historii různých oblastí české a československé populární hudby a kultury. Svou činností suplovaly a dodnes suplují neexistující zájem o danou oblast kultury ze strany státu, přetrvávající z dob před rokem 1989 (tedy před pádem komunistického režimu v někdejším Československu). Svépomocné aktivity postupně nacházejí svou provázanost se státním nebo akademickým prostředím, ne-li přímo ukotvení v něm. Archivní a muzejní instituce vzniklé po roce 1989 se zřetelem k dříve opomíjené oblasti populární hudby a neoficiální kultury (Libriprohibiti, Popmuseum, Centrum pro studium populární kultury, Archiv českých a slovenských subkultur ad.) spolupracují s těmi dříve vzniklými i společně navzájem.
|
host ::
RSS.